Pulsní oxymetry

Pulzní oxymetry se řadí do kategorie zdravotnické techniky. V soudobé medicíně mají široké spektrum využití a představují tak pro zdravotníky nedocenitelnou pomůcku. Pulzní oxymetrie nachází uplatnění v mnoha diagnostických i léčebných postupech.

Jak fungují pulzní oxymetry

Jsou vybaveny zdrojem světla, které prochází tkání a dopadá na detektor. Ten je určen k měření intenzity při průchodu paprsku skrze prokrvenou tkáň. Takovýto zdroj je dále tvořen dvojicí elektroluminiscenčních diod neboli LED. Ty emitující světlo při 660 nm (červené světlo) a 940 nm (blízké infračervené světlo). Uvedené vlnové délky mají své opodstatnění, spektra oxyhemoglobinu a deoxyhemoglobinu se od sebe při nich liší nejvýrazněji. Pulzní oxymetry fungují díky uplatnění Lambert-Beerůva zákona. Ten určuje tzv. absorbanci. To je veličina, která charakterizuje míru absorpce elektromagnetického záření v látce. Absorbce je závislá na vlastnostech materiálu, jímž toto záření prostupuje.

K čemu slouží pulzní oxymetry

Účelem takto konstruovaného přístroje je zjištění saturace krevního hemoglobinu kyslíkem, a to v arteriální části krevního řečiště. V procentech tedy udává podíl hemoglobinu v arteriální krvi. Lze tak vysledovat schopnost srdce dostatečným způsobem okysličit krev pacienta. To má význam v případě celé řady onemocnění, jako je chronická obstrukční plicní nemoc nebo bronchiální astma. Sledování saturace může napomoci včas odhalit zhoršení zdravotního stavu a předcházet tak závažným komplikacím. Nedostatečné okysličení vede k selhání orgánů či hypoxii. Dále může být sledovaný tímto zařízením monitorován mimo jiné po chirurgických zákrocích, případně se vyhodnocuje účinnost kyslíkové terapie. Pulzní oxymetrii lze takto použít u mnoha dalších případů. Běžná saturace kyslíkem se u zdravých osob pohybuje v rozmezí 95 až 99 %. Pakliže hodnoty saturace kyslíkem klesnou pod 90 %, značí to problémy. Pokles saturace pod 80 % lze považovat za kritický stav vyžadující okamžitý zásah lékaře. Oxymetry mohou běžně monitorovat rovněž tepovou frekvenci. Ta se v průměru pohybuje okolo 75 tepů za minutu u mužů a přibližně na úrovni 82 tepů za minutu u žen. Tepová frekvence vzrůstá při námaze, stresové zátěži či jiném vytížení organismu.

Kde se pulzní oxymetry využívají

Důležité jsou výše uvedené poznatky v rámci kritické péče, jako jsou pohotovostní služby, ambulantní pracoviště nebo nemocnice. V nemocničním zařízení se pak zejména jedná o jednotky intenzivní péče, novorozenecká oddělení nebo operační sály. Využití však malé přenosné pulzní oxymetry nacházejí i při péči o pacienta v domácích podmínkách, a to včetně měření preventivního charakteru. Samostatnou kapitolu pak představuje využívání těchto zařízení sportovci a uplatnění této technologie taktéž ve veterinární medicíně.

Jak měření pomocí pulzních oxymetrů probíhá

Celá metoda je neinvazivní a zcela bezbolestná. Realizovat ji lze v jakýchkoli podmínkách. Proto není pro pacienta nijak zatěžující a pulzní oxymetrii mohou podstupovat i děti. Zároveň je měření rychlé a poskytuje relevantní výsledky. V případě profesionálních pulzních oxymetrů využívaných v lékařských ordinacích dochází k maximální odchylce cca 2 % obousměrně. Jednoduchý přístroj je potřeba pouze upevnit na dobře prokrvené místo pacientova těla. Tedy zpravidla na prst nebo na ušní lalůček, případně na zápěstí. Dále již měření proběhne automaticky, přístroje není potřeba nijak nastavovat. Vzhledem k jednoduché obsluze může s pomocí pulzních oxymetrů zjišťovat požadované výstupy i laik. Výhodou moderních zařízení je velmi přehledné zobrazování dat včetně například i vytváření výstupních grafů. Tyto informace lze následně dále účinně zpracovávat v další diagnostice pacienta.